Chan Shaolin Si & Dju Su Kung Fu

 

Sousloví "Kung Fu" samo o sobě nikterak nedefinuje jakékoliv bojové umění. V doslovném překladu všeobecně znamená "cvičit se", a může jít o hru na housle, jízdu na kole nebo hraní vybíjené. Svůj význam jako název bojového umění dostává až ve spojení s dalšími slovy, které přesně definují styl. 

 

 

 Oddíl DRAGON CLAW se zabývá cvičením stylu bojového umění "Chan Shaolin Si & Dju Su Kung Fu". Jednotlivá slova v tomto názvu mají svůj konkrétní význam:

  • CHAN - je čínským překladem slova ZEN, původně z japonštiny, a odkazuje na filozofický směr Zen Buddhismus, jehož podstata je základem všech vnějších stylů Wu-Shu.
  • SHAOLIN - odkazuje na Shaolinský klášter, který je kolébkou bojových umění. Doslovný překlad slova "Shaolin" jinak také znamená "Mladé stromy" nebo "Zelené údolí".
  • SI - je slovem, které popisuje společenství nebo řád, a to ve smyslu ucelenosti systému při cestě za poznáním sama sebe (nikoliv jako společenství lidí).
  • DJU SU - vyjadřuje ve spojení s výrazem "KUNG FU" formu boje, která není omezena jakýmkoliv bojovým stylem, ale je průřezem všech znalostí, schopností a dovedností v rámci sebeobrany, které pocházejí z mnoha jiných bojových umění (Aikido, Judo, Karate, Tae-Kwon-Do, Box, a mnoha dalších). Prakticky nemá pravidla a jedinec si má možnost vytvořit vlastní systém sebeobrany, která mu nejvíce vyhovuje. 

 

Historická cesta k Chan Shaolin Si Kung Fu

Snahy člověka i společnosti o sebeobranu sahají do hluboké minulosti. Jedny ze základů moderních bojových umění vznikly v klášteru SHAOLIN. Tento klášter byl postaven v letech 420 - 534 n. l. na úpatí posvátné hory Sung-šan v dnešní provincii Che-nan, asi 800 km od Pekingu. V současné době je domovem pro 110 mnichů, kde 80 se věnuje meditaci a 30 se věnuje umění boje Wu-Shu.

 

 

Do kláštera Shaolin přišel v roce 527 n. l. indický buddhistický mnich BODHIDHARMA, který byl 28. patriarchou indického Buddhismu po samotném Buddhovi. Jeho cesta vedla z Indie, se zastávkou na čínském císařském dvoře, kde však nebyl spokojen. Bodhidharma se na 9 let uchýlil do  jeskyně, kde se věnoval meditacím. Aby mu při nich neztuhlo tělo, vytvořil sérii cviků, které se staly základem Wu-Shu a začal je vyučovat místní mnichy. Jeho zásadou bylo, že duch a tělo se musejí vyvíjet souběžně ve vzájemné harmonii. Během svého života zcela zreformoval místní klášterní život, je pokládán za duchovního otce Wu-Shu a Chanu (Zenu).

Díky bojovému umění Wu-Shu, které Bodhidharma naučil mnichy, si klášter Shaolin dokázal po dlouhá léta udržovat nezávislost. Ovšem pod vlivem útoků byl několikrát málem zničen, vyhořel a během kulturní revoluce v 60. letech 20. stol. bylo Wu-Shu zakázáno, protože bylo nastoleným režimem Mao 'c' Tunga považováno za přežitek. I přesto si však komunistické vedení nedovolilo klášter úplně zrušit a zavřít. 

V posleních asi 40 letech a se vzrůstem zájmu světa o tradiční bojová umění se stal klášter Shaolin vyhledávaným místem. Stal se dějištěm mnoha filmů a v současné době jde o místo, kde lze sledovat úspěšné fungování spojení moderní techniky a starých tradic. Díky počítačové technice umí mniši propagovat své umění na internetu, využívají moderní marketingové metody a vysílají do světa své týmy, které prezentují jejich umění. I přesto mají v klášteru své místo tradiční medicína, meditace, skromný životní styl, aj. Shaolinští mniši také zakládají a vedou nejen v Číně, ale po celém světě mnoho škol vyučujících jejich tradiční bojové umění. Specialitou je výcvik filmových kaskadérů.

S rozšiřováním tradičního shaolinského bojového umění vzniklo mnoho stylů, mnohdy se vyučovaly a vyučují v rodinných školách, které na jeho základě vyvinuly vlastní systém a styl. Obdobně vzniklo i bojové umění Chan Shaolin Si & Dju Su Kung Fu, které bylo poprvé představeno v Německu v roce 1974 a jeho zakladatelem byl (je) mongolský princ prof. GANJUURYN DSCHERO KHAN (foto dole, podrobný životopis naleznete ZDE). Z Německa se následně přes Polsko, kde je jedna z nejsilnějších základen stylu, dostal na konci 80. let 20. století také do tehdejšího Československa, kde ho představil zakladatelův žák KLAUS POESTGES. 

 

 

V Československu, a následně České republice, pak vznikly oddíly v Bohumíně, Krnově, Karviné, Skalici (okr. Frýdek-Místek) a Bašce (okr. Frýdek-Místek). Oddíly měl pod patronací PAVEL TROŠÁK, který se z Bohumína následně přemístil do Orlové - Dolní Lutyně (okr. Karviná). Mistři těchto oddílů jsou dodnes členové mezinárodního Toan-kolegia, které vzniklo pod vedením "Polské Unie Kung Fu" a následně okolo Pavla Trošáka. 

V roce 2009 se oddíly Dragon Claw Baška a Fire Dragon Skalice pod vedením Reného Kanioka a Tomáše Zapletala odtrhly od Polské Unie a vytvořili vlastní právní subjekt nazvaný FEDERACE CHAN SHAOLIN SI & DJU SU KUNG FU, jenž i nadále čile spolupracuje s oddíly v České republice, které zůstaly pod hlavičkou Polské Unie Kung Fu, včetně Pavla Trošáka. Součástí této federace je také oddíl DRAGON CLAW Baška.

 

Styl Draka

Drak, legendární zvíře, jehož "existenci" lze nalézt jak v českých pohádkách, tak v čínské mytologii, je nerozlučně spojen také se stylem bojového umění, kterému se věnujeme. Jak je to však s jeho projevem, když na rozdíl od jiných stylů zvířat, jejichž pohyby šlo sledovat, draka nikdo neviděl?

Při představě samotného draka musíme především vycházet z jeho mytologických vlastností i démonické krásy. Snad každý může v sobě vycítit, jakou drak disponuje silou, rychlostí, energií, ladností pohybu a také tajemností, kterou právě jeho "neexistence" demonstruje. Za touto tajemností se skrývá i samotná podstata technik a způsobu boje. Ve znamení symbolu harmonie, známého pod pojmy Yin a Yang, je i drak sám, neboť jako zvíře, které podle mýtů má spojitost s vodním živlem - mořem, je schopen chrlit oheň, létat ve vzduchu a ovládat i prostory na zemi, jako to představují živly – voda, oheň, vzduch a země, které jsou v neustálém vzájemném vztahu. Dračí protáhlé tělo, v jehož dynamice se skrývá mrštnost a nevyzpytatelnost, dokáže vytvořit velikou a cílenou sílu na citlivá místa soupeře.

I náš klub, který se tomuto umění boje věnuje, reaguje mimo jiné na tyto vlastnosti bičovitými a tvrdými technikami na vitální body, které jsou pro některé možná paradoxně projevem uvolněnosti a zároveň rovněž reaguje na potřebu vývoje praktické sebeobrany, které s sebou přináší reálný svět. Jsme styl, který kromě tradic není ortodoxní, proto se nebrání vstřebat do sebe jakékoli techniky, které jsou tvořeny i jinými metodami boje, což je zakotveno do názvu "Dju Su". Z těchto důvodů lze vidět při našich exhibicích prvky Juda, Aikida i dalších mnoha systémů, které bojové umění nesmírně obohatily.

Toto pojednání nemusí zákonitě korespondovat s jiným náhledem na styl draka a v žádném případě není dogmatickou propagací stylu jako nejlepšího a podobně. Je to zkušenost, kterou jsme studiem stylu získali vlastním poznáním a takto ji vnímáme.